Fenomén existencialní úzkosti

Aneb pár poznámek ke knize Utrpení z nesmyslnosti života Viktora Frankla.

Každá doba má svoji neurózu. V době Sigmunda Freuda to byla především frustrace sexuální, v době Alfreda Adlera zase člověk trpěl pocitem méněcennosti. Dnes je to především existenciální vakuum, pocit prázdnoty, pocit neexistence smyslu a z nich pramenící úzkosti. [1]