Cizí jazyk za patnáct dní?

Jazyk nám umožňuje manipulovat druhými, stejně jako býti jimi sami manipulováni. Ač je slovo ‘manipulace’ typicky vnímáno ve smyslu patologickém, tak v širším významu jde o dobrou věc (zmanipuluji kamaráda, aby mně pomohl s matematikou a on příště zmanipuluje mě, abych mu pomohl s češtinou; [zmanipuluji mohu nahradit eufemistickým namotivuji]). Umím-li jazyků více, získávám větší manipulativní možnosti, což zahrnuje i širší zdroje informací. Rizikem však je, že o dovolené budu před neodbytným pouličním prodavačem nucen předstírat neznalost místního jazyka, abych se vyhnul jeho touze, zmanipulovat mě k nákupu jeho produktů. A můžu si být jist, že vyzkouší víc než jeden jazyk! Nyní to riziko podstoupíme a prozkoumáme moji oblíbenou metodu učení se jazykům – Duolingo.

TL;DR

Tipy k užívání Duolinga

1) používej webovou verzi, která je proti mobilní aplikaci bez reklam a neobsahuje limitování výuky ubývajícími srdíčky při chybování

2) nakonfiguruj si aplikaci podle svých preferencí (e.g. vypnout notifikace, vypnout zvuky)

3) vytvoř si denní návyk, to znamená udělat denně alespoň jednu lekci (~5 min). Žádné výjimky!

• užívej herní prvky aplikace jako motivaci k pokračování ve studiu

4) pokud jsou v cílovém jazyce k dispozici Příbehy (Duolingo Stories), užívej je

5) při učení opakuj věty nahlas

6) po dosažení základů v druhém jazyce jej využij jako výchozí jazyk pro učení se třetího jazyka: učíš se tak dva jazyky současně!

7) srovnávej svůj postup s přáteli

8) doplňuj jinými metodami (informace, zprávy, rádio, filmy, seriály, texty písní v cílovém jazyce)

Jak to začalo

Cizí řeči mě lákaly vždy. I přes jisté překážky v první polovině mého života, jsem se k nim sice nepravidelně, zato opakovaně vracel. V prvním semestru VŠ, jsem si dal ‘evropský základ’: ruštinu, francouzštinu a španělštinu. Později pár semestrů čínštiny. Pak ještě další základ francouzštiny a španělštiny. Přineslo mi to spíš užitečný přehled, než schopnost se v daných jazycích dorozumět.

V době mého magisterského studia se v průběhu dvou měsíců objevily nejméně tři příležitosti, kdy bych opravdu užil němčinu. To byl impuls k tomu se německý jazyk naučit. Nainstaloval jsem několik aplikací do telefonu a jako vyhovující vykrystalizovaly Duolingo a Memrise.

Memrise měl v té době asi 7 úrovní němčiny. V každé z nich byly nějaké fráze k opakování. Jde o sofistikovanější formu konceptu flashcards a oproti běžným flashcards je tedy větší šance, že u toho člověk vydrží. Zásadní výhoda oproti papíru je, že si aplikace pamatuje, které výrazy mně nešly a můžu pak opakovat výhradně ty. Memrise hodnotím jako zábavnější formu učení než papírovou. Lekcí tam ale nebylo mnoho, takže za pár měsíců byly všechny hotovy.

Duolingo má trochu jinou množinu výukových prostředků. Učil jsem se proto souběžně s oběma aplikacemi. Duolingo nabízí notifikace, které denně v nastavenou dobu upozorňují, že je čas na lekci. To je dle mého ale neskutečně otravné, takže jsem notifikace záhy po nainstalování Duolinga vypnul. Je pro mě důležité, aby to bylo každý den moje rozhodnutí, že si chci nějakou lekci udělat. Další věc, která pro mě byla otravná jsou zvukové efekty Duolinga, které lze naštěstí též vypnout.

Po dokončení lekcí němčiny v Memrise, jsem zvýšil úsilí na Duolingu. Už jsem se blížil dokončení kurzu, když aplikaci zásadně rebrandovali a já se ocitl asi na 15%. Bylo tedy opět kam pokračovat :). Dosud (a ještě nějakou dobu poté) byla moje výuka značně nepravidelná. Někdy jsem vynechal několik dní, týden nebo i měsíc. Tohle vynechávání bylo jemně frustrující. Zrodila se z toho výzva: dokázal bych nějakou činnost dělat soustavně prakticky každý den? Proč to nezkusit právě s výukou jazyka?

Nástroje výuky Duolinga

Duolingo má sadu Úspěchů (Achievements), za jejichž splnění je udělen Bobřík (Badge) postupně v úrovních 1 až 10. Slouží jako motivace k pokroku. Duolingo užívá i dalších herních principů, které usnadňují získání denního návyku studia jazyka. Mně fungovalo soustředit se určitou dobu (týden/měsíc) na jeden konkrétní Achievement a dosáhnout v něm pokud možno nejvyšší tedy desáté úrovně. Když se nedařilo, vyměnil jsem cílový Achievement za jiný a k tomu těžšímu jsem se vrátil později, když jsem si od něj odpočal. Vidina dosažení achievementu pomáhala překonat dny, kdy se opravdu do učení nechtělo. Těžké časy přichází s jistotou v libovolné soustavné lidské činnosti. Stejně příchází i u Duolinga. Ale každý den jde udělat alespoň jedna lekce, která nezabere víc než pět minut času. Překonání těchto těžkých dnů je opravdu důležité, protože právě jejich překonáním se upevní návyk, který je tím klíčovým pro postup v jazyce. K pravidelnosti také pomáhá určit si pevný bod dne, kdy se jazyky učím. Poslední měsíc je to pro mě ráno po probuzení.

Dalším herním a motivačním prvkem Duolinga je udělování zkušenosti (XP) za každou lekci a to i v závislosti na úspěšnosti v rámci lekce. Aby měl jazyk nějaký postup, denní cíl by měl být 50 XP - to jsou typicky čtyři lekce tedy asi 20 minut času denně. Překážkou pro splnění cíle by mohl být princip srdíček, která s každou chybou ubývají a když dojdou, uživatel je vyzván, aby si zaplatil premium verzi, kde je srdíček neomezené množství. To se vztahuje na mobilní aplikaci. Naštěstí existuje webová verze duolinga, kde se princip srdíček neuplatňuje. Stránku je možné pohodlně otevřít jak v počítači, tak v mobilním prohlížeči. Navíc je webová verze bez reklam.

Na Duolingu je v současné době možné učit se z výchozího jazyka “Čeština” pouze angličtinu. Jesliže nejsem v angličtině zběhlý a chci se učit jazyky na Duolingu nezbývá, než absolvovat kurz angličtiny z češtiny jakožto výchozího jazyka. Když už jsem v angličtině zdatný, mohu po rozkliknutí vlajky aktuálního jazyka zvolit “Přidat nový kurz” / “Add new course” / … zde zvolím, z jakého jazyka se chci učit “Mluvím XXX” / “I speak XXX” / …, v tomto příkladu tedy zvolím angličtinu. Nyní mám na výběr kurzy, které jsou z daného jazyka k dispozici.

Můj první absolvovaný kurz na Duolingu byl Němčina z Angličtiny. Protože si chci němčinu dál opakovat a rád se budu učit i další jazyky, je logickým krokem začít další kurzy s výchozím jazykem Němčina. Aktuálně mám rozpracované kurzy Francouzština z Němčiny a Španělština z Němčiny. Funguje to jako efektivní metoda učení se dvěma (a více) jazykům současně.

Z Duolinga lze dostat různé statistiky postupu v aktuálním kurzu a to nepřímo na stránce https://duome.eu/. Jako příklad uvedu své statistiky.

U některých jazyků (typicky těch, které se učím z angličtiny) jsou k dispozici Příběhy (Duolingo Stories). Ukazují naučené fráze a slova v kontextu a posilují tak jejich zapamatování. Je fajn prokládat standardní lekce Příběhovou lekcí. Nad každým typem lekce uvažujeme jinak. V průběhu Příběhové lekce se tak obnoví energie na pokračování v lekcích standardních.

Věty a slova v cizím jazyce, která se v aplikaci objeví, si často říkám nahlas. Zefektivňuje to jejich zapamatování.

Jak dlouho kurz trvá a jaká je výsledná úroveň

Kurz Němčiny z Angličtiny mně zabral přibližně tři roky. Mé tempo bylo asi čtyři lekce denně, tj. dvacet minut denně. Kdyby bylo fyzicky možné nespat, nejíst a neprovozovat další fyzické činnosti, pak by délka učení odpovídala 15 dnům (15 čtyřiadvacetihodinovým směnám). Moje dosažená úroveň je někde mezi B1 a B2. Je ale pravda, že jsem měl s tímto jazykem předchozí zkušenost. V průběhu učení na Duolingu jsem také měl dvakrát semestrální kurz o jedenapůlhodinové týdenní dotaci.

Strategie učení se jazykům

U Duolinga nemám pocit, že bych musel vynakládat příliš energie, někdy to jen odklikám a jindy se naopak soustředím na obsah mnohem víc. Zřídka si dokonce hledám gramatické jevy, na které při učení narazím nebo ty, kterým nerozumím.

Výuka v kurzu s lektorem, kde je více lidí, mně příliš nevyhovuje. Přijde mi typicky neefektivní. Musím si vyhradit čas, kdy na kurz budu chodit, zatímco na Duolingo si najdu čas třeba v tramvaji. Při procvičování na sebe s účastníky vzájemně musíme čekat, protože někomu z nás zrovna nějaký jazykový jev nedochází a následně ochabuje pozornost a někdy i chuť do další činnosti. Inklinuji také k přenosu své odpovědnosti za svoji výuku na lektora. Lepší alternativou by byl individuál nebo kurz s nejvýše dvěma či třemi vyučovanými. Duležité pak je, aby mi lektor a jeho styl výuky vyhovoval.

Mezi údajně efektivnější metody, které jsem nevyzkoušel, patří

• naučit se 100 sloves ve všech formách a 500 nejužívanějších slov jazyka a s těmi začít jazyk užívat,
• překladatelská metoda (vezmu knihu v cílovém jazyce a celou ji přeložím: vyžaduje větší nároky na vůli než Duolingo),
• tandem: najdu si člověka, který hovoří mým cílovým jazykem a současně já hovořím jeho cílovým jazykem (sem by se dal zařadit i případ, kdy je mluvčím přítel/přítelkyně). Vzájemně na sebe mluvíme v jazyce, který se chceme naučit a druhému opravujeme chyby.

Naopak jsem vyzkoušel hledání informací v cílovém jazyce, které mě zajímají. Například texty písní ve španělštině, zprávy v němčině nebo poslech francouzského rádia. Anglicky jsem se svého času pasivně naučil skrz hraní počítačových her a sledování seriálů s titulky. Aktivně jsem se anglicky naučil v U.S. v programu work and travel, kdy jsem pracoval za kasou.

Paralely

Vždy, když se setkáte s někým, kdo tvrdí, že na jazyky nemá hlavu, nevěřte mu. Je to jen zástupný argument, výmluva a sebenaplňující se proroctví. Kdo chce, jazyk se naučí, neboť neuroplasticita funguje po celý život a učit se tedy lze stále a to nejen jazykům. U jednotlivců jsou rozdíly v rychlosti učení se. Rychlost učení samého se ale typicky zvyšuje, protože samotným učením se si člověk osvojuje metody, jak se učit efektivněji. Čím víc toho víme, tím víc se toho do nás vejde a snáze to absorbujeme, protože je v nás víc možných asociací, ke kterým lze novou informaci přiřadit a tak si ji zapamatovat.

V poslední době to nevypadá, že cizí jazyky nějak zvlášť využiji. Jejich studium popsanou metodou mně ale přineslo neočekávaně úplně jinou zásadní dovednost. Tou je o poznání silnější vůle, která mi umožňuje uskutečňovat mnoho dalších projektů. A to rozhodně není málo!